hodina
[hoďɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
1.
časová jednotka a jí označovaná doba o délce 60 minut, zkr. h., hod., zn. h:
rychlost 50 km za hodinu
podávat léky každé čtyři hodiny
Den má 24 hodin.
Představení trvalo dvě hodiny.
Slíbil, že přijde za půl hodiny, ale dorazil až za hodinu a půl.
Do Itálie je to deset hodin jízdy.
Jen asi hodinu odtud stojí Štefánikova chata. hodinu cesty
2.
završených 60 minut zobrazených na hodinách, zkr. h., hod.:
Kolik je hodin?
Pendlovky odbíjejí každou celou hodinu a půlhodinu.
Kolem jedné hodiny odpoledne byl požár zlikvidován.
Program začíná ve 20 hodin.
Porada bude trvat asi do 11.30 hod.
3.
časový úsek zprav. 60 minut vztahující se k určitému ději:
odpracované / přesčasové hodiny
V Česku přijde jedna letová hodina vrtulníku zhruba na 100 až 120 tisíc korun.
LED zdroje vynikají dlouhou životností, která může dosahovat až mnoha desítek tisíc provozních hodin.
Dostal trest sto hodin veřejných prací.
4.
časový úsek zprav. 45–60 minut vymezený pro pravidelnou (výukovou, zájmovou ap.) činnost • činnost v této době vykonávaná:
hodina tělocviku / klavíru
taneční hodiny
rozvrh hodin
Vyučovací hodina trvá 45 minut.
Chodí na hodiny angličtiny.
Má čtyři neomluvené hodiny.
Už musím jít učit. Od dvou mám hodinu.
5. zprav. množné hodiny
časové rozpětí vymezené pro opakující se činnost, zprav. určenou veřejnosti:
úřední / ordinační / návštěvní hodiny
Konzultační hodiny máme vypsány na stránkách školy.
Na zimní období zastupitelé zkrátili otvírací hodiny parku.
Placené parkovací hodiny jsou denně od 6:00 do 19:00.
6.
časový bod vymezený pro opakující se činnost:
Do knihy pracovníci zapisují hodinu příchodu a odchodu.
Zastupitelstvo chce prosadit zavírací hodinu pro restaurace a bary.
□ policejní hodina
úředně stanovená hodina, do kdy musí restaurace, bary ap. zavřít • zavírací hodina, začátek nočního klidu
7. zprav. množné hodiny
časový úsek vymezený jen obecně denní dobou:
V ranních hodinách se může tvořit ledovka.
Od západu bude ve večerních hodinách přecházet studená fronta.
V poledních hodinách je ultrafialové záření nejsilnější.
Kapela hrála do pozdních nočních hodin.
Řekl mi, ať mu zavolám, kdykoli budu chtít, v kteroukoli denní či noční hodinu.
8.
doba nebo okamžik zvláštního významu:
historická hodina lidstva
Nastane hodina tvé slávy, hodina tvého vítězství.
□ liturgie hodin náboženství
(v římskokatolické církvi) soubor modliteb konaných v konkrétní hodiny v průběhu celého dne, tvořený především žalmy a úryvky z bible, denní modlitba církve
◊ den má jen čtyřiadvacet hodin
na víc už není, nezbývá čas (i kdyby člověk chtěl):
Den má jen čtyřiadvacet hodin a při sebelepší vůli někdy nemůžete stihnout vše, co jste si předsevzali.
◊ hodina duchů
půlnoc nebo doba od půlnoci do jedné hodiny
◊ hodina H
rozhodující, velmi důležitá chvíle • významný okamžik, kdy se uskuteční něco předem plánovaného
◊ hodina mezi psem a vlkem
doba přechodu noci v den, kdy už není úplná tma, ale ještě ani světlo, čas nad ránem • doba přechodu dne v noc, soumrak
◊ hodina pravdy
chvíle, kdy je nutno přiznat nepříjemnou, utajovanou skutečnost
◊ hvězdná hodina
šťastná, zprav. osudová chvíle • okamžik, v němž se někdo stane významným, slavným ap.
◊ [měnit se / změnit se ap.] z hodiny na hodinu
měnit se, změnit se ap. velmi rychle, náhle
◊ na Hromnice o hodinu více
od zimního slunovratu (zprav. 21. 12.) do Hromnic (2. 2.) se den prodlouží a noc zkrátí o hodinu
Ve skutečnosti se jedná o jednu hodinu a dvacet minut.
◊ něčí poslední hodina
čas umírání, smrti
◊ nevědět / neznat dne ani hodiny
nemoct předvídat, co někoho čeká nebo kdy se něco stane
◊ přišla jeho / její hodina
1. brzo zemře
2. (o ženě) brzo porodí
3. nastal čas k akci, odplatě ap.
◊ těžká hodina
1. chvíle rozhodování o něčem zásadním, životně důležitém (pro jedince nebo společenství)
2. porod
◊ [udělat něco] v hodině dvanácté knižní
(vykonat něco) v poslední chvíli, těsně před vypršením bezpečné doby
◊ výpověď na hodinu kolokviální vyšší
výpověď s okamžitou platností
zdrobnělé → hodinka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hoďɪna]
(2. j. -ny)
podstatné jméno rodu ženského
1.
časová jednotka a jí označovaná doba o délce 60 minut, zkr. h., hod., zn. h:
rychlost 50 km za hodinu
podávat léky každé čtyři hodiny
Den má 24 hodin.
Představení trvalo dvě hodiny.
Slíbil, že přijde za půl hodiny, ale dorazil až za hodinu a půl.
Do Itálie je to deset hodin jízdy.
Jen asi hodinu odtud stojí Štefánikova chata. hodinu cesty
2.
završených 60 minut zobrazených na hodinách, zkr. h., hod.:
Kolik je hodin?
Pendlovky odbíjejí každou celou hodinu a půlhodinu.
Kolem jedné hodiny odpoledne byl požár zlikvidován.
Program začíná ve 20 hodin.
Porada bude trvat asi do 11.30 hod.
3.
časový úsek zprav. 60 minut vztahující se k určitému ději:
odpracované / přesčasové hodiny
V Česku přijde jedna letová hodina vrtulníku zhruba na 100 až 120 tisíc korun.
LED zdroje vynikají dlouhou životností, která může dosahovat až mnoha desítek tisíc provozních hodin.
Dostal trest sto hodin veřejných prací.
4.
časový úsek zprav. 45–60 minut vymezený pro pravidelnou (výukovou, zájmovou ap.) činnost • činnost v této době vykonávaná:
hodina tělocviku / klavíru
taneční hodiny
rozvrh hodin
Vyučovací hodina trvá 45 minut.
Chodí na hodiny angličtiny.
Má čtyři neomluvené hodiny.
Už musím jít učit. Od dvou mám hodinu.
5. zprav. množné hodiny
časové rozpětí vymezené pro opakující se činnost, zprav. určenou veřejnosti:
úřední / ordinační / návštěvní hodiny
Konzultační hodiny máme vypsány na stránkách školy.
Na zimní období zastupitelé zkrátili otvírací hodiny parku.
Placené parkovací hodiny jsou denně od 6:00 do 19:00.
6.
časový bod vymezený pro opakující se činnost:
Do knihy pracovníci zapisují hodinu příchodu a odchodu.
Zastupitelstvo chce prosadit zavírací hodinu pro restaurace a bary.
□ policejní hodina
úředně stanovená hodina, do kdy musí restaurace, bary ap. zavřít • zavírací hodina, začátek nočního klidu
7. zprav. množné hodiny
časový úsek vymezený jen obecně denní dobou:
V ranních hodinách se může tvořit ledovka.
Od západu bude ve večerních hodinách přecházet studená fronta.
V poledních hodinách je ultrafialové záření nejsilnější.
Kapela hrála do pozdních nočních hodin.
Řekl mi, ať mu zavolám, kdykoli budu chtít, v kteroukoli denní či noční hodinu.
8.
doba nebo okamžik zvláštního významu:
historická hodina lidstva
Nastane hodina tvé slávy, hodina tvého vítězství.
□ liturgie hodin náboženství
(v římskokatolické církvi) soubor modliteb konaných v konkrétní hodiny v průběhu celého dne, tvořený především žalmy a úryvky z bible, denní modlitba církve
◊ den má jen čtyřiadvacet hodin
na víc už není, nezbývá čas (i kdyby člověk chtěl):
Den má jen čtyřiadvacet hodin a při sebelepší vůli někdy nemůžete stihnout vše, co jste si předsevzali.
◊ hodina duchů
půlnoc nebo doba od půlnoci do jedné hodiny
◊ hodina H
rozhodující, velmi důležitá chvíle • významný okamžik, kdy se uskuteční něco předem plánovaného
◊ hodina mezi psem a vlkem
doba přechodu noci v den, kdy už není úplná tma, ale ještě ani světlo, čas nad ránem • doba přechodu dne v noc, soumrak
◊ hodina pravdy
chvíle, kdy je nutno přiznat nepříjemnou, utajovanou skutečnost
◊ hvězdná hodina
šťastná, zprav. osudová chvíle • okamžik, v němž se někdo stane významným, slavným ap.
◊ [měnit se / změnit se ap.] z hodiny na hodinu
měnit se, změnit se ap. velmi rychle, náhle
◊ na Hromnice o hodinu více
od zimního slunovratu (zprav. 21. 12.) do Hromnic (2. 2.) se den prodlouží a noc zkrátí o hodinu
Ve skutečnosti se jedná o jednu hodinu a dvacet minut.
◊ něčí poslední hodina
čas umírání, smrti
◊ nevědět / neznat dne ani hodiny
nemoct předvídat, co někoho čeká nebo kdy se něco stane
◊ přišla jeho / její hodina
1. brzo zemře
2. (o ženě) brzo porodí
3. nastal čas k akci, odplatě ap.
◊ těžká hodina
1. chvíle rozhodování o něčem zásadním, životně důležitém (pro jedince nebo společenství)
2. porod
◊ [udělat něco] v hodině dvanácté knižní
(vykonat něco) v poslední chvíli, těsně před vypršením bezpečné doby
◊ výpověď na hodinu kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
výpověď s okamžitou platností
zdrobnělé → hodinka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)